Abstrakt
Boloňský proces lze chápat jako výsledek a pokračování řady evropských konferencí a zároveň určitých politických rozhodnutí směřujících k vytvoření tzv. evropského vysokoškolského prostoru. Představuje nejsystematičtější a nejrozsáhlejší reformní úsilí v oblasti evropského vysokoškolského vzdělávání.
Někteří autoři v souvislosti s Boloňským procesem hovoří o proměně paradigmat v univerzitním vzdělávání. Příspěvek ve své úvodní části popisuje cíle Boloňské deklarace a podává stručnou charakteristiku Boloňského procesu.
V další části pojednává o kritických ohlasech vůči Boloňskému procesu. Přestože je paleta výtek vůči Boloňskému procesu a jeho implementaci do sektoru vysokoškolského vzdělávání poměrně široká, má Boloňský proces i své zastánce, kteří upozorňují na některá jeho pozitiva.
Boloňský proces je složitý a vnitřně rozporuplný. Má své kritiky i obhájce, svá slabá i silná místa.
Objektivní hodnocení Boloňského procesu a jeho implementace je značně složité, neboť se jednotliví účastníci tohoto procesu (signatářské země, univerzity, vysoké školy, členové akademické obce) liší v motivech své účasti na tomto evropském projektu a v posuzování jeho dopadů v oblasti terciárního vzdělávání. Možnost objektivního hodnocení Boloňského procesu je navíc komplikována tím, že někdy je obtížné jednoznačně rozhodnout, zda za některými změnami v systému vysokého školství, organizaci a obsahu studia na jednotlivých vysokých školách, které jsou automaticky spojovány s Boloňským procesem, stojí opravdu sám Boloňský proces.