Abstrakt
Tato studie se zabývá poklesem užívání běloruštiny v Bělorusku. Analyzuje pozici tohoto jazyka v procesu budování národa, protože byl důležitou součástí běloruských národních hnutí.
Uplatňuje rozšířený model Miroslava Hrocha zahrnující nejen okolnostní předpoklady, ale i diskurzní jevy. Jedním z hlavních závěrů je, že větší rozšíření národnostní sebeidentifikace a existence reálné politické participace jsou nezbytné pro to, abychom mohli považovat běloruský národ za plně zformovaný.
Studie také poukazuje, že omezování užívání běloruštiny na etnickosymbolické funkce, které vede k poklesu jejího užívání v každodenní komunikaci, bylo součástí budování sovětského národa a je také součástí snah současné vlády vybudovat občanský, spíše než etnický, národní stát.