K emocím, motivaci a kognici jako základním konstitutivním složkám mysli přistupuje zejména u lidí s rozvinutější psychikou konace jako evolučně adaptivní systémotvorná a usměrňující komponenta. Svou povahou je to entelechicky nejryzejší složka mysli.
Strukturálně vzato navazuje jak na emoce jako pravděpodobně nejstarší psychické jevy, tak na motivaci jako složku s emocemi v určitých oblastech těsně spjatou, až po kognici jako jev hlavně energeticky vzato nedostatečně sycený. Funkcionálně vzato konace plní roli sladění uvedených komponent s ohledem na teleologické, kauzální a instrumentální aspekty psychické činnosti a návazně jak činnosti vnější, tak sociálního styku; z jiného pohledu lze říci chování.
Konace tak vykazuje zastřešující roli v systému mysli nebo z hlediska činnosti možná výstižněji řečeno subjektu činnosti - osobnosti. Díky svorníkové roli rozhodování v rámci řídicího cyklu činnosti má vztah rozhodování a konace podobu podvojného vzájemného působení pro zajištění uvedených cílových a intencionálních účinků.