Článek v první části stručně představuje Fichtovo uchopení obrazotvornosti v širším kontextu jeho díla. Ve druhé části dále přibližuje jeho koncept obrazotvornosti a dedukce kategorií na pozadí Kantovy kritické filosofie.
Třetí část práce následně sleduje pohyb od sebekladoucího absolutního Já první zásady k obrazotvornosti jakožto nutné podmínce předmětného vědomí. V této souvislosti je sledována také Fichtem předložená dedukce kategorií.