Abstrakt
V tomto příspěvku autor mapuje prozatím nezpracované dějiny české teologie z hlediska jejich reakce na přínosy přírodních věd. Nejprve se konstatuje, že v inkriminovaném období nikdo z českých teologů neměl problémy s Laplaceovou teorií vzniku Slunce a planet.
Určitá otevřenost možnosti evoluce rostlinných a živočišných druhů se projevuje již od sedmdesátých let 19. století. Jedinou třecí plochou tak zůstává otázka evolučního vzniku člověka.
I zde se ale již od dvacátých let 20. století projevuje určitá otevřenost tak zvané Mivartově tezi. V období let 1950-1965 je patrná jistá váhavost způsobená ideologizací darwinismu ze strany komunistické ideologie.
Definitivně se otevřenost evoluci v oblasti antropologie profiluje v sedmdesátých letech pod vlivem P. Teilharda de Chardin.
Reakci české katolické teologie na přínosy přírodních věd tudíž nelze hodnotit vyloženě negativně.