Článek představuje analýzu takzvaných zdvojených slov (muset – musit, bydlet – bydlit, myslet – myslit, šílet – šílit, kvílet – kvílit and hanět – hanit) v současné češtině, která je založena na datech ze dvou českých korpusů: SYN2010 a SYN2009PUB. V dosavadní literatuře se předpokládá, že tato slovesa mají dvě paradigmata: jedno podle vzoru prosit, druhé podle vzoru sázet (resp. trpět).
Představovaná analýza ukazuje, že je tento předpoklad mylný. Uvedená slovesa se chovají odlišně: slovesa muset, kvílet a šílet mají paradigma podle vzoru sázet, slovesa myslet a bydlet podle vzoru trpět a sloveso hanět má prézentní tvary podle vzoru prosit a v minulých tvarech variuje mezi podobami s kmenotvorným sufixem -e- a -i-.
Lze tak říci, že tato slovesa v současné češtině netvoří jednotnou kategorii.