Abstrakt
Ke zjištění úrovně znalosti cizího jazyka se mimo didaktických testů také využívá sebehodnotících otázek. Jejich využití je však diskutabilní.
Někdo může například zhodnotit svou znalost jako velmi dobrou, jiný jako průměrnou, ačkoli jejich znalost je reálně stejná. Sebehodnocení lidí tedy pak není porovnatelné.
Tento příspěvek se zabývá možností využití metody ukotvujících vinět při korekci sebehodnocení porozumění textu v angličtině a to tak, aby porovnatelné bylo. Jde o metodu, kdy respondenti odpovídají na sebehodnotící otázku a zároveň všichni dostávají ke zhodnocení stejné ukotvující viněty, tj. krátké příběhy popisující znalost nějaké hypotetické osoby.
Rozdílnost hodnocení vinět, která odráží rozdílné vnímání škály u respondentů, je pak použita ke korekci sebehodnocení. V příspěvku je vysvětlen neparametrický přístup při použití čtyř vinět.
Na příkladu středoškolských studentů je diskutován vztah mezi sebehodnocením a korigovaným sebehodnocením pomocí vinět a dále i vztah mezi (korigovaným) sebehodnocením a výsledkem didaktického testu zjišťujícího schopnost studentů porozumět psanému textu v angličtině. Hodnocení vinět vykazovalo mezi studenty velkou variabilitu, což poukazuje na odlišné využití jednotlivých bodů škály.
Korigované sebehodnocení se tedy odlišuje od původního nekorigovaného sebehodnocení. V některých případech korigované sebehodnocení mnohem více odpovídá objektivní míře porozumění textu, tj. výsledkům didaktického testu.