Dvacet dva vzdělávacích systémů (nikoli však Česká republika) poskytlo v roce 2007 podkladová data pro komparativní analýzu OECD2. Závěrečná zpráva z tohoto projektu (Pont, Nusche & Moorman, 2008) formuluje politická doporučení pro zlepšování školního leadershipu3.
Identifikovány byly čtyři politické „páky“: (1) nové definování rolí a odpovědností školních lídrů; (2) širší distribuce úkolů školního leadershipu; (3) rozvoj dovedností pro efektivní školní leadership a (4) proměna školního leadershipu v atraktivní profesi. Cílem tohoto příspěvku je referovat o shora uvedených doporučeních, které – slovy autorů – mohou společně přispět k zlepšování výsledků škol právě prostřednictvím školního leadershipu.