Abstrakt
Spolu s derivací představuje kompozice hlavní slovotvorný proces v češtině, užívaný zejména při tvoření některých názvů (např. terrmínů). Příspěvek pojednává o dvou slovotvorných typech deverbativních názvů osob, tradičně označovaných jména činitelská (nomina agentis) - o složených názvech se sufixem -tel a -č.
Tyto složené názvy byly excerpované z textů Českého národního korpusu (SYN2010) a ověřované v českých výkladových slovnících (včetně slovníků neologismů). Jsou analyzovány na pozadí paralelních odvozených názvů, a to především z hlediska onomaziologických a sémantických funkcí jejich komponentů (členů).
Pozornost je věnována také systémové a empirické (řečové) produktivitě těchto názvů (posuzované na základě výskytu v korpusech).