Autoři shrnují dějiny habsburských pomníků v českých zemích (a zvláště v Praze), počínaje mauzoleem Ferdinanda I. v katedrále přes barokní pomníky až k 19. století, kdy teprve vzniká typ moderního, monumentálního figurálního pomníku. Nejvýznamnějšími příklady jsou pomník Františka I. na novém vltavském nábřeží (1846), dále pomníky Habsburků v západočeských lázních, pražský pomník maršála Radeckého (1858) s výraznou monarchickou a dynastickou symbolikou, pomníky Josefa II. v německých oblastech Čech a nakonec i pomníky Františka Josefa I.
Na závěr autoři komentují problematiku odstraňování pomníků monarchie po 1918 a jejich částečného obnovování v posledních letech.