Abstrakt
Od konce středověku a počátku novověku (15. - 16. století) můžeme sledovat v Evropě narůstající roli muzeí a gelerií jako nástroje vytváření identity sběratelů, milovníků umění, příslušníků aristokracie, vládců a hodnostářů, vědců a jejich vědních disciplín. V průběhu 19. století se rychle a mohutně rozvinul i koncept národní identity.
Právě etnologická a historická muzea hrála lůíčovou roli při konstruování této národní/etnické identity.