Jaká je úroveň nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání, a zejména to, jakým způsobem jsou nerovnosti ovlivňovány masivním nárůstem počtu studentů v posledních desetiletích, patří mezi aktuální výzkumné otázky. Vzhledem k tomu, že komparativní šetření zaměřená na tuto problematiku jsou dosti vzácná, musí se pro srovnávací analýzu vývoje nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání v Evropě využívat relevantní údaje získané v rámci jiných šetření.
Přístup Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (SVP) využívá pro analýzu údaje shromážděné v pěti fázích široce zaměřeného mezinárodního šetření European Social Survey (ESS 1-5), realizovaných v letech 2002/2003 až 2010/2011 ve více než třiceti evropských zemích, a rovněž údaje ze dvou speciálních českých národních šetření. Přestože ESS není primárně zaměřený na vzdělávání a vzdělanostní nerovnosti, zahrnuje otázky, které lze v tomto směru vhodně využít, a analyzovat i problematiku sociální podmíněnosti a nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání.
Důležit ý je zejména způsob retrospektivního zjišťování charakteristik rodinného zázemí respondenta ve věku jeho čtrnácti let, jež představuje klíčové období pro formování vzdělávací dráhy mladého člověka. Bylo tak možné vytvořit model pro definování a výpočet hodnot indexu nerovnosti pro celou Evropu a také pro všech 21 evropských zemí.
Díky dostatečné velikosti celého spojeného datového souboru (téměř 200 tisíc respondentů) a širokému věkovému rozpětí respondentů bylo navíc možné vymezit šest věkových kohort, jež zhruba zahrnují osoby, které ukončily terciární vzdělání v určitém historickém období, konkrétně v průběhu jednoho z následujících šesti desetiletí: 1950-1960, 1960-1970, 1970-1980, 1980-1990, 1990-2000 a 2000-2011.