Abstrakt
Jaká je úroveň nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání, a zejména to, jakým způsobem jsou nerovnosti ovlivňovány masivním nárůstem počtu studentů v posledních desetiletích, patří mezi aktuální výzkumné otázky. Vzhledem k tomu, že komparativní šetření zaměřená na tuto problematiku jsou dosti vzácná, musí se pro srovnávací analýzu vývoje nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání v Evropě využívat relevantní údaje získané v rámci jiných šetření.
Přístup Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (SVP) využívá pro analýzu údaje shromážděné v pěti fázích široce zaměřeného mezinárodního šetření European Social Survey (ESS 1-5), realizovaných v letech 2002/2003 až 2010/2011 ve více než třiceti evropských zemích, a rovněž údaje ze dvou speciálních českých národních šetření. Přestože ESS není primárně zaměřený na vzdělávání a vzdělanostní nerovnosti, zahrnuje otázky, které lze v tomto směru vhodně využít, a analyzovat i problematiku sociální podmíněnosti a nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání.
Důležitý je zejména způsob retrospektivního zjišťování charakteristik rodinného zázemí respondenta ve věku jeho čtrnácti let, jež představuje klíčové období pro formování vzdělávací dráhy mladého člověka. Bylo tak možné vytvořit model pro definování a výpočet hodnot indexu nerovnosti pro celou Evropu a také pro všech 21 evropských zemí.
Díky dostatečné velikosti celého spojeného datového souboru (téměř 200 tisíc respondentů) a širokému věkovému rozpětí respondentů bylo navíc možné vymezit šest věkových kohort, jež zhruba zahrnují osoby, které ukončily terciární vzdělání v určitém historickém období, konkrétně v průběhu jednoho z následujících šesti desetiletí: 1950-1960, 1960-1970, 1970-1980, 1980-1990, 1990-2000 a 2000-2011.