Roztroušená skleróza (RS) představuje onemocnění centrálního nervového systému, jehož hlavním podkladem je autoimunitní zánět poškozující myelin a nervová vlákna. U většiny pacientů (85%) onemocnění začíná rozvojem akutních příznaků (řádově v hodinách), které trvají konstantně déle než 24 hodin a jsou definovány jako ataka (relaps).
Typicky dochází k prvním příznakům nemoci mezi dvacátým a čtyřicátým rokem věku a jedná se například o poruchy vizu, citlivosti, hybnosti, rovnováhy aj. V případě prvního relapsu v životě pacienta s pozitivními nálezy na pomocných vyšetřovacích metodách (magnetická rezonance (MR) a mozkomíšní mok) hovoříme o tzv. klinicky izolovaném syndromu (clinically isolated syndrome, CIS).
Teprve s dalším vývojem onemocnění v čase (druhý relaps, progrese nebo známky nové aktivity onemocnění na MR) jsou naplněna kritéria vlastní diagnózy RS, v tomto případě relaps-remitentní formy (RR-RS)