Odhady celkové velikosti ptačích populací jsou důležitými podklady jak pro makroekologický výzkum, tak pro stanovování ochranářských priorit. V České republice vycházejí současné odhady velikosti populací jednotlivých druhů z atlasového mapování, které je však zaměřené spíše na podchycení rozšíření než na zjišťování početnosti.
V této studii odhady z atlasového mapování srovnáváme s odhady založenými na datech z bodového sčítání podél dlouhého transektu protínajícího celou jižní část ČR. Ačkoliv pro stanovení početnosti jednotlivých druhů na sčítacích bodech nebyla zohledněna jejich detektabilita, pokusili jsme se takto zjištěnou početnost jednoduchým výpočtem extrapolovat pro celostátní úroveň.
Srovnání výsledků této extrapolace s atlasovými odhady ukázalo, že velikosti populací odhadnuté z obou různých datových zdrojů spolu dobře korelují. To ukazuje, že relativní srovnání druhů na škále od nejhojnějších k nejvzácnějším není zdrojem dat příliš ovlivněno.
Naopak absolutní početnosti jednotlivých druhů se mezi zdroji dat velmi lišily. Obecně byly odhady z bodového sčítání vyšší pro většinu druhů, ale pro nejhojnější druhy tomu bylo naopak.
Na základě dostupných dat nemůžeme rozhodnout, který z odhadů je blíže skutečnosti. Doporučujeme proto pomocí moderních terénních metod, které umožní provést reprezentativní výběr zkoumaných ploch a zohlednit detektabilitu zaznamenaných druhů, nasbírat nová kvalitní data pro produkci věrohodných odhadů velikosti našich ptačích populací.