Studie pojednává o podobě a významu středověké architektury žebravých řeholí ve Slezsku se zaměřením na řád minoritů, klarisek, dominikánů a dominikánek. Jsou připomenuty dochované mendikantské stavby na území historického Slezska.
Zdůrazněna je funkce těchto architektur jakožto rodových pohřebišť příslušníků Piastovské dynastie a širší společenskohistorický kontext těchto staveb