Abstrakt
Financování terciárního vzdělávání následuje reformní dění v celém tomto sektoru vzdělávání. Finanční krize jen urychlila procesy reflexe možností financování velké expanze terciárního vzdělávání, kdy již tak napnuté rozpočty terciárního sektoru vzdělávání byly v mnoha případech vystaveny tlaku veřejných rozpočtů v důsledku krize.
Financování ovlivňuje vytváření prostředí, v němž by instituce měly fungovat tak, aby naplňovaly společenskou i osobní potřebu, která je na ně kladena. Expanze otevřela terciární vzdělávání v rozvíjejícím se spektru institucí mnohem větší části populace a otevřelo se tak i téma kvality poskytovaného vzdělání těmito institucemi.
Jeden z rozhodujících důrazů ve financování tak směřuje na posuzování efektivity, což s sebou nese masový přechod k financování podle výkonu. Příklady konkrétních zemí ukazují, jak různé systémy terciárního vzdělávání procházejí reformou, jaké cíle upřednostňují a jak rozdílné mohou být mechanismy financování zvolené k jejich dosažení.
Překvapivě veliké se ukazují rozdíly mezi zeměmi v odměňování učitelů. V některých případech se dá jistě hovořit o tom, že jejich odměňování představuje rizikový faktor pro rozvoj institucí a terciárního vzdělávání, protože vyučující představují zásadní faktor k naplnění rozmanitých charakteristik kvality vzdělávání a cílového chování terciárních institucí.
Další příklady zemí ukazují, jak má financování podle kvality obvykle za cíl také profilování institucí, a výsledky jsou tak chápány strukturovaně podle charakteru instituce. To úzce souvisí s pozicí výzkumu v instituci a podporou jeho excelence.
Posledním tématem je pak to, jak programy podpory internacionalizace a mobility ovlivňují prostředí, v němž jsou standardně financovány vysoké školy. Program Erasmus+ nejen podpoří mobilitu, ale například umožní studentům čerpat půjčky na magisterské studium v zahraničí.