Abstrakt
Strategie léčby a profylaxe aterotrombotických příhod je postavena na třech pilířích - na zastavení progrese aterogeneze (zejména úpravou rizikových faktorů, tj. životosprávou a farmakoterapií), na zabránění trombotických komplikací (tj. na antitrombotické léčbě) a na úpravě případných poruch cirkulace vedoucích k ischémii (tj. v revaskularizaci či podávání vazoaktivních léčiv). U ischemické choroby dolních končetin je antitrombotická léčba založena na protidestičkové léčbě.
Pouze při vysokém riziku trombózy (např. po uzávěru cévní spojky) či po proběhlé embolizaci do periferní artérie spočívá v inhibici primární i sekundární hemostázy, tj. na kombinaci protidestičkových léků s antikoagulancii. V profylaxi trombotických příhod u nemocného s ischemickou chorobou dolních končetin či, obecně řečeno, při aterosklerotickém postižení periferních částí systémové cirkulace volíme k úpravě funkce hyperaktivovaných trombocytů u asymptomatických nemocných podání kyseliny acetylsalicylové v dávce 75-100 mg (stupeň evidence 2B).
U symptomatických nemocných či u nemocných po revaskularizaci je vedle kyseliny acetylsalicylové alternativou klopidogrel, pro oba léky je doložena účinnost na nejvyšší úrovni (evidence 1A). V porovnání s kyselinou acetylsalicylovou má klopidogrel výraznější efekt na pokles trombotických komplikací při srovnatelném riziku krvácivých komplikací (evidence 1B).
Výhledově je možno očekávat zavedení nových léčiv, zejména cilostazolu s vazodilatačním a protidestičkovým účinkem či potvrzení efektu nových blokátorů ADP receptorů - tikagreloru a prasugrelu - též v indikaci léčby ICHDK