Abstrakt
Schopnost reagovat pohybem na určitý podnět je jedním z rozhodujících faktorů pro úspěšné řešení herních situací v podmínkách časoprostorového deficitu a zvýšených nároků na tělesnou výkonnost hráčů charakterizovanou kapacitou pro střídavý vysoce intenzivní výkon. Cílem práce byla analýza vztahu mezi velikostí pohybového zatížení a vizuálně-motorickou odpovědí (VMRT) u elitních juniorských hráčů fotbalu (18.4±0.4 roku) v ČR.
Pohybové zatížení bylo realizováno v podobě herních forem fotbalu ve dvou hladinách: zatížení anaerobního charakteru a zatížení aerobního charakteru. Věcně i statisticky významně kratší doba VMRT byla u čtyř, resp. pěti hráčů fotbalu zaznamenána po pohybovém zatížení anaerobního charakteru (d=0.63-1.28; p˂0.01) v porovnání s VMRT před zatížením.
Naopak významné rozdíly VMRT nebyly zaznamenány před a po pohybovém zatížení aerobního charakteru. Dosažené výsledky naznačují, že prostřednictvím herních forem v pohybovém zatížení anaerobního charakteru lze pozitivně ovlivňovat senzorickou a motorickou činnost.