Rozdíly ve výsledcích inteligenčních testů se zabývá mnoho studií. Jejich výsledky ukazují, že některým skupinám se v testech daří méně než skupinám jiným.
Cílem naší práce bylo přispět k objasnění povahy selhávání romských dětí v úlohách inteligenčních testů. Za tímto účelem byl vybrán pretestový a retestový soubor matic ze souborů Ravenových progresivních matic a byly vytvořeny tři soubory učebních matic.
Potvrdilo se, že míru porozumění principům progresivních matic je možné pomocí mediačně prováděné kognitivní stimulace rozvíjet. To považujeme za důkaz, že výsledky v Ravenových maticových úlohách, které jsou často považovány za nejadekvátnější nástroj postižení obecné inteligence (tzv. g-faktoru), jsou podstatným způsobem ovlivněny stimuly ze sociokulturního prostředí, ve kterém dítě vyrůstá.
V obou testových souborech (v pretestu i v retestu) byly výsledky českých dětí statisticky významně lepší než výsledky romských dětí (v retestu však byly rozdíly na hranici statistické významnosti). Míra zlepšení ovšem byla naopak vyšší u romských dětí.
Díky fázi kognitivní stimulace se tedy výsledky romských a českých dětí přiblížily. Horší výsledky romských dětí tedy nelze připisovat jakési neměnné kognitivní nedostačivosti, ale spíše obecně méně podnětnému sociokulturnímu prostředí, se kterým souvisí absence zprostředkovaného učení a jehož důsledkem je fakt, že romské děti méně realizují potenciál zóny nejbližšího vývoje.