Abstrakt
Cílem studie bylo porovnáním kraniofaciálních a dentálních charakteristik recentní a historické populace přispět k objasnění některých etiologických aspektů malokluzí. Byl sledován soubor recentní dospělé populace (703 studenti pražských vysokých škol) a tři historické vzorky (73 lebeky z 9. století, 344 lebeky z 10. - 15. století a 210 lebek ze 14. – 18. století).
Byla provedena měření v kraniometrických a antropometrických bodech. Šířka čelistí se zjišťovala v indexech dle Ponta. Na dálkových snímcích lbi recentní a historické populace se sledovaly délkové parametry čelistí.
Statistické zpracování epidemiologie malokluzí bylo provedeno metodou registrace podle Björka.V historické populaci byly prokázány širší oblouky bez ohledu na typ lebky a výrazně nižší výskyt závažných malokluzí. Autoři se domnívají, že na výrazném vzestupu závažných anomálií okluze u recentní populace se podílejí spíše civilizační faktory než sekulární trend ve stavbě lebky.