Limitované možnosti predikce ICHS vedou v současné době k definici nových rizikových faktorů, které zahrnují molekulárně-genetické ukazatele i nové analyty detekované moderními analytickými metodami. Je známo, že během léčby statiny přetrvává u části léčených závažné reziduální riziko ICHS.
Za část reziduálního rizika odpovídají vyšší koncentrace TAG a HDL-cholesterolu. Vysoká hladina bazální syntézy cholesterolu (vysoké koncentrace prekurzorů cholesterolu) a nízká absorpce cholesterolu (nízké koncentrace fytosterolů) jsou spojeny s větším profitem ze statinové léčby, kdežto obráceně nastavené parametry homeostázy cholesterolu jsou příznačné pro jedince s KVO.
Vztah mezi úrovní absorpce fytosterolů a diabetes mellitus byl již také prokázán. Experimentální modely naznačují souvislost mezi endoteliální dysfunkcí, zvýšeným krevním tlakem a hladinami fytosterolů.
Retrospektivní studie sice prokázaly účinnost statinů pro zastavení progrese degenerativní stenózy aorty, nicméně prospektivní studie poskytují kontroverzní výsledky. Závěrem lze říci, že sledování koncentrace necholesterolových sterolů (prekurzorů cholesterolu, fytosterolů, resp. jejich oxidační produkty) se uplatňují v etiologii a patogeneze lidské aterosklerózy, minimálně u osob se sníženou aktivitou ABCG5/G8.
Terapeutické implikace by mohly zahrnovat na straně jedné výběr jedinců, u kterých podávání fytosterolů může zhoršovat úroveň kardiovaskulárního rizika, případně eliminovat prospěch z kontroly konvenčních kardiovaskulárních rizikových faktorů, a na straně druhé pacienty, kteří z léčby statiny výrazně profitují.