Pojetí a symbolizace dětství jsou výrazným typologickým znakem každé kultury, každé historické epochy i individuálního vědomí. Jeho zkoumání v dějinách slovesného umění má zásadní význam pro pochopení obecných proměn umělecké koncepce člověka a v důsledku toho i literárních směrů a žánrů, jakož i poetiky jednotlivých autorů.
Jako badatelský problém stojí na pomezí literární historie a literární teorie. Významné místo v reflexi fenoménu dětství evropskou kulturou náleží ruské literatuře.
Studie zkoumá vývoj této reflexe v souvislosti s vývojem společenosti a vědeckým poznáváním dětství od středověku do současnosti. Důraz je kladen zejména na literaturu 19. století.