Abstrakt
Předmětem zkoumání této disertační práce je fenomén prostorového zobrazování a jeho funkční specifika a možnosti z hlediska didaktiky. Studie se zabývá problematikou vymezení prostorového zobrazování jako didaktického prostředku, identifikací jeho didaktických a funkčních specifik a zkoumáním vztahu prostorového zobrazování a kognitivních procesů.
V rámci práce je empiricky ověřován vliv aplikace prostorového zobrazování v procesu učení na studijní výsledky žáků v závislosti na některých složkách prostorové inteligence. Rozpracováním teorie dané specifické oblasti didaktických prostředků se práce usiluje o příspěvek k rozvoji didaktiky v kontextu rostoucího významu technologií pro podporu vzdělávání.