Abstrakt
Vztahová vazba je trvalé emoční pouto vyvíjející se v raném dětství na základě kvality péče poskytované hlavní vztahovou postavou, které je charakterizované potřebou vyhledávat a udržovat blízkost s určitou osobou, zejména v podmínkách stresu. U dospělých osob se rozlišují čtyři základní typy vztahové vazby (jistý typ, úzkostně vyhýbavý typ, vyhýbavý typ a úzkostně zapletený typ). Škodlivé užívání návykových látek je častěji spojeno s nejistým typem vztahové vazby.
V předložené kazuistice je popsána čtyřletá psychoterapeutická práce s mužem se škodlivým užíváním alkoholu. Klient se svým způsobem vztahování se k druhým lidem spadá do okruhu úzkostně vyhýbavé vztahové vazby, která v kombinaci s převažujícím obranným mechanismem devalvace a idealizace odkazuje na narcistickou strukturu osobnosti.
Práce s klientem probíhala na třech základních tematických úrovních: nadměrné užívání alkoholu, partnerské vztahy a profesní oblast. Alkohol pomáhal klientovi zapomínat na chronické pocity samoty, více se uvolnit v mezilidských vztazích a zároveň mu sloužil i k regulaci nadměrných emocí.
Pro klienta bylo velmi těžké navázat kvalitní partnerský vztah, protože se obával zranění, zároveň však trpěl pocity samoty. Podobnou dynamiku bylo možné sledovat i v pracovní oblasti.
Hlavním terapeutickým nástrojem bylo přijetí a podpora v terapeutickém vztahu doplněné v pozdější fázi systematickou konfrontací především jeho obranných mechanismů devalvace a idealizace.