Abstrakt
Spinální program v České republice má poměrně krátkou historii. V 50.–60. letech minulého století se prof.
Beneš pokoušel prosadit vznik tzv. spinálních center, avšak neúspěšně. Až v roce 1992 vznikla v Úrazové nemocnici v Brně první spinální jednotka pod vedením prof.
Wendscheho. Pro účinnou realizaci spinálního programu mělo zásadní význam založení České spondylochirurgické společnosti v roce 1999.
Její výbor zahájil složitá a dlouhodobá jednání se státními orgány s cílem zásadně rozšířit péči o spinální pacienty. Toto úsilí vedlo v roce 2002 k vydání Metodického opatření Ministerstva zdravotnictví, které stanovilo síť pracovišť zajišťujících péči o spinální pacienty v různých časových obdobích po míšním poranění.
Pro akutní 1.a stadium v 1.–2. týdnu po zranění byla péče nasměrována do jednoho z patnácti spondylochirurgických pracovišť. Pro subakutní 1.b stadium ve 3.–12. týdnu po zranění byly určeny čtyři spinální jednotky (SJ) – stávající SJ v ÚN v Brně, SJ ve FNsP Ostrava, SJ v KN Liberec a SJ ve FN v Motole.
Pro 2. stadium byly zřízeny spinální rehabilitační jednotky v Hamzově odborné léčebně pro děti a dospělé, v Rehabilitačním ústavu Hrabyně a v Rehabilitačním ústavu Kladruby. Po propuštění do domácího prostředí je pacient nadále dispenzarizován v ambulancích spinálních jednotek, ale základní lékařskou péči zajišťuje praktický lékař, event. ambulantní specialisté.
Důležitá je rovněž následná sociální a pracovní rehabilitace. Velkou úlohu zde mají neziskové organizace v různých regionech České republiky, které nabízejí sociální služby, poradenství, osobní asistenci, půjčování pomůcek, apod.
Cílem je zajistit všem lidem po poškození míchy co nejlepší podmínky pro plnohodnotný život.