Abstrakt
Německy píšící slezská básnířka Maria Stona pobývala v Egyptě na počátku roku 1913. Z Káhiry se Stona vypravila tramvají k pyramidovému poli v Gíze a pak vlakem se vydala vlakem ke skalním hrobkám v Bení Hasanu a do Luxoru, kde navštívila četné chrámy a hrobky v Údolí králů a Údolí královen.
Na zpáteční cestě do Káhiry se zastavila v Tarchánu, kde toho času probíhal archeologický výzkum věhlasného W. M.
Flinderse Petrieho. O jejich prožitcích, dojmech a postřezích ze země na Nilu zpravují tři fejetony publikované ve vídeňských Neue Freie Presse s poměrně velkým časovým odstupem 10 až 13 let od její cesty do Egypta: Die Königsgräber in Theben (14. 2. 1923), Bilder aus Aegypten.
Kairo-Benihassan (14. 8. 1924) a Bei Professor Flinders Petrie. Ein Besuch in der Wüste (24. 2. 1926).
Tyto novinové texty reflektují faraonský i soudobý Egypt. Maria Stona básnicky popisuje ruch a hemžení na trhu, pracující zemědělce na políčcích, líčí vzhled a chování lidí.
Text prokládá několika historickými exkurzy - informace čerpala patrně z Baedeckera a vyprávění egyptologů, se kterými se setkala. Stona cestovala po Egyptě sama, ke starověkým lokalitám ji zpravidla doprovázel některý z místních obyvatel, povětšinou nějaký mladík.
Jako samostatně cestující cizinka představovala Maria Stona spíše výjimku, neboť cestovateli do Egypta byli většinou muži. Výhodu tohoto způsobu cestování si Stona pochvalovala.
Na druhou stranu ji však díky neznalosti místních poměrů a arabského jazyka potkala nejedna nemilá zkušenost.