Publikace na Matematicko-fyzikální fakulta, Právnická fakulta |
2013
Abstrakt
Úmluva o biomedicíně bývá v České republice považována za stěžejní právní předpis moderního medicínského práva; v zásadě však bylo jejím primárním účelem spíše harmonizovat jednotlivé národní právní úpravy smluvních stran a nastavit – de facto kompromisně – toliko minimální ochranu práv pacientů, zejména co se jejich tělesné a duševní integrity týče. Na příkladech informovaného nesouhlasu s léčbou a dříve vysloveného přání však bude ukázáno, že nová (tzv. reformní) zákonná ustanovení, přijatá českým zákonodárcem v roce 2011, nedosahují v určitých ohledech ani úrovně stanovené Úmluvou o biomedicíně v roce 1997.