Abstrakt
Vyšší věk je spojen jak s kumulujícím se množstvím zdravotních komplikací tak s postupným zhoršováním neuromuskulárních funkcí, což vede k poruchám mobility a poklesu soběstačnosti. Významný podíl na snížení soběstačnosti seniorů má ztráta objemu hmoty kosterního svalstva podmíněná biologickým věkem – tzv. involuční sarkopenie.
Je charakterizovaná poklesem svalové síly na podkladě degenerace, atrofie a zániku svalových vláken, snížení syntézy svalových proteinů a mitochondriální dysfunkce. Od 40 let věku dochází v průměru k 5% ztrátě svalové hmoty za dekádu a její nahrazování tukovou tkání.
Po 65 letech je ztráta ještě výraznější. Věkem podmíněná ztráta svalové hmoty je pomalý, ale nezadržitelně progredující proces s nežádoucími důsledky pro kvalitu života seniorů.
Pohybová intervence přiměřená aktuálnímu stavu seniora je jedním z prostředků, které mohou významným způsobem ovlivnit stárnutí. K benefitům lze řadit podstatné snížení úbytku svalové hmoty, zpomalení deficitu neuromuskulárních funkcí, možnosti komunikace, zlepšení mobility i zlepšení kvality života Po aplikaci pohybového režimu založeného na chůzi v době trvání 5 měsíců s průměrnou energetickou náročností 900 kcal/týden jsme u skupiny 58 zdravých žen průměrného věku 68.7±5.0 roku jsme dosáhli v průměru 5% zvýšení beztukové hmoty a 12% zvýšení kardiovaskulární zdatnosti i motorické výkonnosti.
Hodnotíme-li aktuální stav biologický věk, jsou seniorky cca o 5 let „mladší“ než vrstevnice bez pravidelného pohybového zatížení.