Výstava Václava Ciglera a Michala Motyčky Na hradě byla pojata jako připomínka tragické minulosti hradu s úmyslem evokovat světlo a vodu jako nadčasové principy v kontrastu se vzpomínkou na událost, která toto prostředí nešťastně poznamenala. Autoři přesně formulovali světelnou architektonickou kresbou v prostoru instalaci, jež vychází z jejich přesvědčení a společného zájmu v koncipování krajinných prostorů a v utváření nových vztahů mezi člověkem, architekturou a jejím okolím, v proměnách interiérů a obecně ve vypracovávání velkorysých konceptů zaměřených na zkoumání optických zákonitostí ve vztahu k reálným věcem světa, který nás obklopuje.