Abstrakt
Studie se zaměřuje na srovnání Patočkova pojetí mýtu a role spisovatele v kultuře v linii uvažování o přechodu od mýtu k logu. Využívá Patočkova konceptu ozvěnovitosti v obou případech, tedy u mýtu jako obrazu světa v celku i světa možností, jak je jakožto svět časový zachycován ve spisovatelově díle.
Sleduje rozpad mýtického myšlení nástupem filosofické reflexe, přesun z minulosti (mýtu) do aktuálnosti (filosofie i umění). Vedle analýzy Patočkových úvah staví hermeneutické chápání reflexe a „odmytologizování“ (Gadamer) i pojetí mýtu s dimenzí možnosti (Ricoeur).
Pro zachycení „tvůrčího procesu samotné skutečnosti“ ve spisovatelově díle využívá jak inherentní tenzi v mýtickém myšlení, tak koncept stávání v poststrukturalistém pojetí.