Kniha představuje koncept teorie výchovy jako komplexně založené reflexe zohledňující metodologickou dvojznačnost východisek v myšlení o výchově: východisko filosofie a východisko vědy. Čtenář v textu nalezne rozbor pojmů, bez nichž se teorie výchovy neobejde (diskurs, formativní proces, zájem, autorita, vzdělání, kultura, teorie, praxe aj.). Autor se ptá, zda soudobé pedagogice s jejím důrazem na „akci“ a „zážitek“ nechybí zájem o hlubší reflexi právě těchto základních pojmů.
Polemizuje s pokusy chápat výchovu skrze jednoznačné definice, zdůrazňuje antinomickou, kontradiktorickou podstatu procesu výchovy a celé pedagogické teorie. Upozorňuje na nebezpečí skryté v zapomnění na význam ideálu ve výchově a odmítá rezignaci na hledání hodnotících měřítek v době tzv. postmoderny.
Smyslem této knihy je přispět k hledání komplexního pojetí výchovné teorie.