Autorka se zabývá českým a polským origo gentis ve středověké historiografii od nejstarších národních kronik 12. a počátku 13. století, kdy se pověsti o počátku obou národů vyvíjely samostatně. Od doby Karla IV. se pověsti o původu obou národů začaly spojovat pod vlivem Karlovy oficiální propagandy a územních nároků.
Oficiální historiografie Karlova dvora představoval Poláky jako potomky Lecha a Kraka, bratří českého praotce Čecha, tedy příbuzné Čechů. V 15. století byly do těchto pověstí začleněni také Slezané.