Kolektivní publikace představuje v českém prostředí historicky první pokus o systematické vydání komentovaných překladů děl korpusu řeckých lékařských spisů, tradicí připisovaných Hippokratovi, tzv. Corpus Hippocraticum.
Pro první svazek připravované řady byly vybrány spisy filosofického a metodologického rázu, zabývající se povahou lékařského umění (O umění, O starém lékařství), povahou člověka i vlivem životosprávy na lidské zdraví (O životosprávě I), jakož i úkoly lékaře a etickou stránkou lékařského umění (O lékaři, O dobrém vystupování a ikonický text evropské kultury, tzv. Hippokratova Přísaha).
Každý překlad je opatřen úvodní studií a podrobným komentářem, jejichž autory jsou jednotliví překladatelé. Celý svazek je nesen snahou napravit historicky zakořeněnou představu o Hippokratovi jakožto autorovi spisů Corpus.
Skutečnost, že všechny spisy jsou anonymní, názorově rozličné, často dokonce protichůdné, že žádný z nich nemůžeme s jistotou připsat historickému Hippokratovi a že datace jejich vzniku zabírá časový prostor několika staletí, odkazuje osobu Hippokrata jakožto autora, podobně jako je tomu v případě Homérově, do světa legend. Součástí knihy je obsáhlá úvodní studie, představující hippokratovské lékařství v kontextu dobového myšlení i jako stávající lékařskou praxi.
Pozornost je věnována konceptu techné a pojmům s ním spojeným, čímž se poodkrývají nejen základní metodická východiska hippokratovského lékařství, ale také styčné body s řeckou filosofií a obecně s celým intelektuálním milieu 5. století př. Kr.
Studie dále nastiňuje vazby s Asklépiovým kultem a v závěru pojednává o osudech hippokratovských textů od prvních redakcí až po současnost.