Práce představuje první souhrnné a dokumentačně uspokojivé zpracování měděných předmětů české pozdní doby kamenné (ca 4500 - 2000 př. n. l.) v jejich celém spektru (sekeromlaty, sekery, dýky, šídla, rozličné typy šperků). Analytická část se postupně zabývá jejich typologickým a chronologickým vyhodnocením po jednotlivých nálezových kategoriích, a to v celoevropských souvislostech.
Pozornost je věnována rovněž vyhodnocení analýz kovu, ze kterého jsou složeny. Závěrečná syntéza poukazuje jednak na vnitřní typovou strukturu jednotlivých horizontů měděných předmětů, jejich vazbu na příslušné archeologické kultury a v neposlední řadě na původ suroviny pro jejich výrobu.
Náznaky pro využití místních zdrojů na sklonku eneolitu (ca 3. tisíciletí př. n. l.), v tom i prvního výskytu bronzů, poukazují již v této době na významnou roli Krušných hor jakožto zdroje cínových rud. Zároveň se ukazuje, že dramatický nárůst kovové produkce v následující době bronzové, spojený s kulturou únětickou, z hlediska prospekce a technologie zpracování rud úzce souvisel s výše uvedeným obdobím.