Abstrakt
Na základě sémantického rozboru vybraných mongolských místních a pomístních jmen zaznamenává práce nejdůležitější tématické okruhy, které se v mongolských vlastních jménech objevují. S přihlédnutím ke kontextu užívání vlastních jmen v komunikaci, způsobu pojmenovávání krajinných útvarů, tradicím a tabu, které se k vlastním jménům váží, zachycuje některé projevy nazírání světa, hodnoty a tradiční představy o uspořádání světa mongolských nomádů.
Studie se zaměřuje p ředevším na zkoumání motivace při pojmenovávání krajinných útvarů. Při vytváření mongolských místních a pomístních jmen zůstává snaha co nejlépe popsat tvar, zbarvení či polohu vůči okolním krajinným útvarům, a proto se v mongolském jazyce vyvinulo velmi velké množství prostředků k tomu určených, označujících různé tvary přírodních útvarů.
Patří mezi ně du’rsleh u’g [obrazomalebná slova], s jejichž pomocí lze vytvořit konkrétní plastické obrazy, které přesně odpovídají tvarům horských či vodních krajinných útvarů.