Kalmycká emigrace v Československu ve 20. letech 20. století se soustředila v Řevnicích u Prahy a pod vedením Badmy Ulanova rozvíjela rozsáhlou kulturní činnost nehledě na obtížné podmínky exilu. Jejím cílem byla kultivace ojratské mongolštiny a jasného písma (todo üzüg) na jazyk schopný vytvářet moderní literaturu.
Během krátké historie Kalmyků v Československu zasluhuje zvláštní pozornost pokus o ustavení kontaktů mezi Komisí kalmyckých kulturních pracovníků v Československu a předchůdcem Mongolské akademie věd Mongol sudar bičig-ün küriyeleng. Úvodní článek z časopisu československý Kalmyků "Ulat zalat", jehož úplný překlad příspěvek obsahuje, ukazuje hluboký zájem kalmyckého exilu o kulturní a národní rozvoj v Mongolsku.