Abstrakt
Ostrava, v minulosti přezdívaná ocelové srdce republiky nebo město uhlí a oceli, představovala během socialismu i po něm hlavní průmyslové město republiky. Socialistické oficiální vizuální reprezentace města a života v něm představují šťastný městský život, ve kterém je již možné zahlédnout záblesky zářné budoucnosti.
Ostrava byla vizualizovaná jako ztělesnění pokroku umožněného a podmíněného industrializací a s ní spojenými změnami městské krajiny a každodenního života. V článku představuji analýzu oficiálního vizuálního diskurzu o městě práce a o každodenním životě lidí v něm, jak je konstruován prostřednictvím oficiálních fotografických publikací o Ostravě.
Hlavní konstitutivní elementy této vizuální výpovědi pak konfrontuji s neoficiálními, výrazně ambivalentnějšími výpověďmi o alternativní městské krajině života obyvatel Ostravy, jak ji představují práce uměleckých fotografů (Kolář, Štreit, ale např. i Polášek). Cílem vizuální diskurzivní analýzy tohoto dvojího materiálu je pochopení základních skladebných prvků, z nichž sestává obraz socialistické Ostravy, a role obyvatel, která je jim prostřednictvím vizuálního materiálu přisouzena.
Na obecné rovině mi bohatý vizuální materiál umožňuje promýšlet vztah mezi fotografickým obrazem a vizuálním diskursem. Díky tomu mohu předvést, jak za pomoci obdobných fotografických témat spojených s každodenním životem a tedy pomocí velmi podobných fotografií dochází ke konstrukci dvojí Ostravy - města práce, uhlí a oceli na straně jedné a města každodenního života na straně druhé.