Člověk přesahuje sám sebe esteticky, dramaticky a teologicky. Pojetí transcedence v díle Hanse Urse von Balthasara
Abstrakt
Základním kamenem pojetí transcendence Hanse Urse von Balthasara (1905 - 1988), švýcarského systematického teologa a myslitele, je základní otevřenost lidské bytosti, jež žije a může žít jedině z relace, ze vztahu k něčemu/někomu, co není ona sama. Tím nevyhnutelně přesahuje sama sebe.
V tomto přesahování hraje důležitou roli jeho ukotvenost v prostoru a čase, jež vymezuje konkrétnost jeho bytí, i schopnost jeho ducha vztahovat se k univerzálnímu, což znamená poznání vlastní stvořenosti a závislosti na Stvořiteli. Toto poznání má povahu přímé závislosti: čím více člověk poznává svou závislost, tím více se stává sám sebou.
Poznání skutečnosti je možné jen v relacích jednoty, pravdy, krásy a dobra, tzv. transcendentáliích. Skrze ně člověk poznává skutečnost jako angažovaný subjekt, který je schopen odhalit podobu transcendentního Boha v komplexnosti bytí (spolubytí), a to především skrze osobu Ježíše Krista.