Abstrakt
Zhoršující se hospodářské podmínky ve 30. letech 20. století v Československu vyústily v zesílených státních zásazích v průmyslu. Státní intervence se s nástupem hospodářské krize rozmohla i ve sklářské výrobě.
Regulativní funkci ve sklářském průmyslu plnily především kartely. V roce 1933 byl schválen kartelový zákon, kterým stát omezil původní kontraktační svobodu jednotlivých hospodářských subjektů.
Ve sklářství, kde pracovalo mnoho firem, vznikaly kartely velmi obtížně. Proto zde československá vláda v roce 1935 přistoupila k další cestě koncentrace výroby, nucené syndikalizaci.
V důsledku hospodářské krize zůstávala část výrobní kapacity sklářských závodů nevyužita. V průběhu roku 1934 byl tedy ve sklářském průmyslu vyhlášen numerus clausus, který značně podvázal zakládání a rozšiřování sklářských podniků.