Abstrakt
Při postižení perikardu různou škálou patologických procesů často dochází k tvorbě perikardiálního výpotku. Perikardiální výpotek vede ke zvýšení intraperikardiálního tlaku, který může ovlivnit plnění srdečních dutin a následně snížit srdeční výdej – dochází k hemodynamicko klinickému syndromu srdeční tamponády.
Diagnostika perikardiálních výpotků a tamponády je zaměřená na určení konkrétní etiologie procesu a stanovení hemodynamického dopadu. Stěžejní roli ve vyšetřovacích metodách perikardiálních výpotků a tamponády hraje echokardiografie.
Léčba se liší podle vyvolávající příčiny a přítomnosti tamponády, kdy je zaměřena na evakuaci výpotku a zrušení jeho dopadu na srdeční výdej.