Hlavním etiologickým činitelem diabetické nefropatie (DN) je hyperglykemie, hlavním akcelerujícím faktorem je hypertenze. Klinický význam mají dvě stadia - incipientní a manifestní DN.
Ve fázi incipientní je pozitivní mikroalbuminurie (30-300 mg/24 hodin), pro prevenci progrese snížení funkce ledvin má zásadní význam kompenzace diabetu, léčba hypertenze, a zejména použití léků ovlivňujících systém renin-angiotenzin. Ve fázi manifestní DN je již přítomná proteinurie.
Je korelátem závažného poškození glomerulů, spolu se zvyšující se proteinurií klesá progresivně glomerulární filtrace. U neléčeného pacienta se objeví renální insuficience již za 5-8 let po manifestaci proteinurie.
Nejintenzivnější terapie, v níž je nejdůležitějším prvkem snižování krevního tlaku (antihypertenzivy) na hodnoty nižší než 125/75 mm Hg, zpomalí rychlost úbytku glomerulární filtrace na polovinu. Protože etiologicky může dojít k poškození funkce ledvin u pacientů s diabetem i z jiných důvodů, je v poslední době užíván obecný termín "diabetické onemocnění ledvin".