Česká republika patří mezi země s povinným systémem očkování dětí. Nechat své děti očkovat je v rámci tohoto systému představováno jako nezpochybnitelná norma a součást zodpovědného přístupu ke zdraví svých dětí i celé populace.
Příspěvek se zaměřuje na rodiče, kteří svou volbou odmítnout očkování svých dětí vystupují z této normy. Vychází z etnografické studie věnující se postojům k očkování.
V jejím rámci bylo provedeno 22 hloubkových rozhovorů s rodiči, kteří odmítli očkování svých dětí a několik pozorování na besedách a společných setkání rodičů, kteří kriticky vystupují proti praxi povinného očkování. Příspěvek mapuje různé cesty, jež vedou rodiče k tomu, že se rozhodnou očkování odmítnout.
Zkušenost rodičů je analyzovaná v kontextu pocitu ztráty víry v biomedicínské autority. Rozhodnutí neočkovat je interpretováno jako součást procesu "vůle ke zdraví", kdy dochází k neustálému vyjednávání mezi různými představami rizika.