Abstrakt
Epidemiologické studie prokázaly, že nemocní s diabetem mají zvýšenou prevalenci deprese. Patogeneze deprese při diabetu je komplexní a zahrnuje celou škálu příčin.
Podílejí se na ní negativní životní události, průběh a komplikace diabetu, neuroendokrinní a neuroimunitní změny, genetické a osobnostní faktory. Riziko vzniku deprese u nemocných s diabetem mellitem je větší v porovnání se zdravými lidmi, a naopak deprese může zvyšovat riziko rozvoje diabetu 2. typu.
Kombinace diabetu a deprese může stupňovat riziko mortality. S depresí a diabetem také souvisí významně zvýšené riziko vzniku kardiovaskulárních i cerebrovaskulárních poruch a demencí.
Systematická péče o pacienty s diabetem a depresí musí být komplexní a měla by zahrnovat psychologickou podporu i farmakologickou léčbu. Zvolená farmakologická léčba by zejména neměla zhoršovat kompenzaci diabetu nežádoucími metabolickými důsledky.
Vhodná jsou psychofarmaka ze skupiny SSRI, dále venlafaxin a trazodon. V léčbě diabetických pacientů s depresí nepatří mezi léky volby tricyklická antidepresiva.
Jejich podávání je limitováno anticholinergními účinky - především kardiotoxicitou. V indikaci léčby diabetické neuropatie je registrováno antidepresivum duloxetin.
Dlouhodobé užívání antidepresiv však může zvýšit riziko rozvoje diabetu 2. typu.