Abstrakt
Předložená kazuistika popisuje případ 601eté, vysokoškolsky vzdělané ženy trpící již rozvinutou formou Huntingtonovy nemoci, která se dostala do psychiatrické péče po spáchání prvního sebevražedného pokusu. Mezi dominující psychické symptomy nemoci patřila afektivní porucha, iritabilita, ztráta náhledu chorobnosti stavu, psychologicky ověřené změny osobnosti a postupující kognitivní deteriorace.
Popsán je zde terapeutický efekt užitých psychofarmak včetně léčby atypickým antipsychotikem olanzapinem a demonstrovány možnosti terapeutického ovlivnění jednotlivých symptomů přesto, že pacientka i přes veškerou poskytnutou péči ukončila svůj život sebevraždou skokem z výšky. Autoři konstatují, že provádění moderní a komplexní terapie Huntingtonovy nemoci vyžaduje multidisciplinární tým a i za těchto podmínek je nutné počítat s relativně častými neúspěchy.