Plicní arteriální hypertenze (PAH) má multifaktoriální příčiny. Patogenetickými mechanizmy, které se podílejí na jejím rozvoji, jsou vazokonstrikce, cévní remodelace a trombózy in situ.
Určení správné diagnózy a etiologie PAH je zásadní pro správné vedení léčby. Zavedením prostacyklinu do léčby idiopatické plicní hypertenze (IPAH) v posledních letech došlo k výraznému zlepšení prognózy nemocných tzv. primární plicní hypertenzí.
Tato léčba zlepšuje toleranci fyzické zátěže. hemodynamiku i přežívání. Vedle farmakologické léčby se v posledních dvaceti lety pro nemocné s PAH rozvíjejí také intervenční a chirurgické postupy - perkutánní balónková atriální septostomie, transplantace plic, případně transplantace srdce - plíce.
Plicní endarterektomie se stala akceptovaným výkonem u nemocných s chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí (CTEPH). Klíčovou roli pro správný výběr nemocných k této operaci hraje stanovení diagnózy a klasifikace typu postižení plicních tepen pomocí plicní angiografie.
Zatím bylo na světě provedeno necelých 3 000 těchto výkonů. Od září roku 2004 prodělalo tuto operaci (vůbec poprvé provedenou v České republice) na Klinice kardiovaskulární chirurgie VFN Praha úspěšně už celkem 6 nemocných.
Kazuistiky dvou prvních nemocných budou v nejbližší době zveřejněny v časopise Cor et Vasa.