S použitím dat o prostorové distribuci ptáků v Jižní Africe ukazujeme, jaká je struktura distribuce jednotlivých druhů podél gradientu produktivity (s níž stoupá druhové bohatství). Většina druhů osídluje v produktivnějších oblastech více lokalit, ale na těchto lokalitách bývá zaznamenána méně často.
V produktivnějších oblastech mají druhy v průměru menší areály rozšíření, poněvadž se zde najdou prakticky všechny druhy, zatímco jen některé (ty s většími areály) zasahují i do méně produktivních oblastí. To vše se projevuje v menší prostorové obměně druhů v produktivních oblastech, a svědčí ve prospěch představy, že vyšší druhová rozmanitost v produktivnějších oblastech souvísí s větším množstvím zdrojů, které umožňují přežívání populací i těch vzácnějších druhů.