Abstrakt
Harmonii soužití na světě jako ve svém domově je třeba pěstovat a střežit, neponechávat ji jen jakémusi automatickému žití vedle sebe. Jde o péči, v lidské společnosti nazývané výchovou, e-dukací, tj. vy-váděním ze zabedněnosti do odpovědného spolubytí.
Má-li ekologie na mysli lidskou odpovědnost za stav Země, potom ze své podstaty je současně a nezbytně odborností pedagogickou. Kapitola naznačuje bytostnou souvislost ekologie a pedagogiky, z níž se mohou ukázat nové horizonty výchovného působení.