Industriální architektura začala v posledních letech přitahovat pravděpodobně více pozornosti než kdykoli předtím. Abych mohl tento rostoucí zájem o industriální krajinu uchopit, věnuji se analýze současné vizuální reprezentace industriální krajiny v České republice.
Na příkladu brownfieldu v Kladně se pokouším ukázat, do jaké míry je industriální krajina estetizována. Cílem ptaní se po pozadí a důvodech této estetizace je snaha představit způsoby, jak je industriální krajina a minulost, kterou ztělesňuje, vyjednávána v současném městském prostoru.
Chápu vizuální stejně jako diskursivní reprezentace industriální architektury jako zejména melancholické a nostalgické. Argumentuji nicméně, že nostalgie nemusí představovat slabost, neboť pramení v představě, kterou máme o vlastní minulosti, a zároveň ztělesňuje obavy, jež máme z budoucnosti.
Nostalgie tedy může sloužit jako pozice, odkud je možné kriticky přistupovat k naší současnosti i potenciální budoucnosti.