Abstrakt
Autologní transplantace krvetvorných buněk je standardní léčbou u vybraných hematologických malignit. Vyso- kodávkovaná chemoterapie, která transplantaci předchází, má nejen myeloablativní, ale také imunoablativní účinek.
Toho je možno využít v léčbě autoimunitních chorob, které nereagují na konvenční imunosupresivn í léčbu. Opakování ontogeneze imunitního systému po léčbě může navodit toleranci vůči cílovému antigenu.
Uvedené předpoklady byly úspěšně ověřeny na zvířecím modelu roztroušené sklerózy (tzv. experimentální alergické encefa- lomyelitidě) u myší a potkanů. Spolu s těmito preklinickými studiemi se objevily zprávy o příznivém ovlivnění průběhu roztroušené sklerózy (RS) u pacientů léčených transplantací kostní dřeně pro souběžnou hematologickou malignitu.
Na základě těchto poznatků byly provedeny první pilotní studie léčby RS metodou vysokodávkované imunoablace s následnou transplantací autologních kmenových buněk. Prokázalo se, že jde o metodu schůdnou, se slibným terapeutickým efektem, jednoznačné závěry však bude možno stanovit až po zhodnocení větších souborů